Beskydský kaleidoskop

 

Protože mám hodně fotek  i od Solitéra, je mi líto je nepoužít. Takže jsem je ještě jednou přebral a objevil i ty přehlédnuté. Tak jsem je nějak přetřídil a uvedu je bez nějaké kontinuity, jen tak, co mi má poslabší paměť umožní jejich komentář. Obvykle se takováto rubrika nazývá "Co se jinam nevešlo". Já to nazývám kaleidoskopem, protože se mi to zdá příhodnější. Posouzení nechám na vás.

 

Postoje

 

Je zvláštní prohlížet fotky delší dobu po akci. Protože je vidíte poněkolikáté, objevují se na nich různé pikantnosti. Tak jsem zhistil, Solitér bude asi postojový uchyl. Je sice pravdou, že mi dělal většinou fotomodela, ale je v něm cosi divného, že by nějaký exhibicionismus? Já se postojuju docela normálně a Bob skoro taky, ale Solitér?

 

        

 

  

 

        

 

Bouřka

 

Měli jsme celkem štěstí na déšť. Přepadl nás dvakrát, ale za to pořádně. Bylo to i s blesky a hromy, takže celkem silný zářitek. Jenže nás nějaká bouřka v horách nemohla moc rozhodit.

 

  

 

Hranice

 

Protože jsme se skoro pořád pohybovali po hranících tří států, bylo zajímavé pozorovat hraniční kameny a jejich určení. Moji souputníci, bývalí pohraničníci, mi vysvětlili jejich rozložení a funkce. Měl jsme o nich úplně jiné mínění, ale ríd jsem se nechal poučit. Solitér měl dokonce mapu kde byly kameny vyznačeny, takže jsme mohli naprosto jistě zjistit, kde se nacházíme. Dokonce jsme na Bumbálce našli hraniční kámen z roku 1906, kde byla hranice Uher. Nikoli Slovenska. S radostí jsem fotku poslal svému kolegovi do práce, on je totiž Slovák. Pořád nechtěl přiznat, že dřív žádné Slovensko nebylo, jenom Horní Uhry.

 

        

 

Kopce

 

Prokleté kopce, jak já nemám rád! To bylo pořád do kopce - z kopce, do kopce - z kopce! Jako Hanák jsem nevýslovně trpěl. A navíc jsem se zařekl, že už nikdy nepůjdu do hor! Raději tam nějak dojedu, abych neporušil svoji přísahu. Mně už z toho braly mdloby a do toho Bobovo "Uchopit materiál!" už bylo příliš. Takže jestli ještě někdy někam půjdu, tak leda do Polabské nížiny!!!

 

     

 

Pivo

 

Jedním z mála světlých okamžiků naší výpravy bylo pití piva. Přes den jsem ho moc nepil, ale večer už to bylo lepší. To pak mohu i několikrát. A to jen v zajmu o o své chatrné zdraví, neb jsem chronicky nemocen. A většinou mám na pivo žízeň. Tedy spíše na několik. Za to kolegové chlastali jak najatí a musel jsem jejich choutky krotit.

 

  

 

Kouření

 

Moje oblíbená kratochvíle v Beskydech dost trpěla. Ty blbé kopce mi chvílemi nedaly holdovat své vášni. netrpělivě jsem čekal na večer, kdy jsem si zapálil voňavý doutník nebo dýmku. To už jsem věděl, že ten den půjdu tak leda něco ze sebe vypustit. Ty večerní chvilky byly moc příjemné!

 

  

 

Ovce

 

Protože k Beskydám patří ovce, toužil jsem udělat žánrový obrázek s nimi. tak jsem Solitérá hned na začátku výpravy s ovcemi vyfotil. A to vedl řeči, že ovcí ještě bude dost. Nebylo! Byly to jediné ovce , které jsme tam viděli. A pak ještě kozy a pár koní. Jinak nic. Valaši asi už na to rezignovali a zabývají se výrobou slivovice. Té se aspoň nemusí na zimu chystat seno.

 

  

 

Skanzen

 

Protože jsem  byl v kempu o den dřív, tak jsem si lehce odpočinul a čekal na Solitéra. Vidíte sami jeho příchod. Pak se kochal mapou co dostal zadarmo a pochvaloval si jaký je bórák. Na sobotu jsme si naplánovali výlet do rožnovského skanzenu.  Tak jsme se tam vypravili. A vstupné bylo více než příjemné, neboť jsem využil své kouzelné průkazky. Akorát na ten rum to neplatilo. V Mlánské dolině jsme dokonce viděli užovku v náhonu. Ještě jsem si zasošil a vysmál se expozici původního obchodu. Moc jsem nechal, jak může nějaká Hanáková mít obchod na Valašsku. Nebyl jsem si tím pádem jist, zda jsme na tom Valašsku skutečně.

 

     

 

     

 

Bumbálka

 

Na Bumbálce končila moje cesta. Ruplo mi v plotýnce a měl jsem hotovo. Odjel jsem autobusem do civilizace, vědom si její přednosti před krutou přírodou. Takže jsme se s kolegy rozloučili u sochy partyzána v Makovském průsmyku Bohužel jsem byl tak zdeptán, že jsem si onoho partyzána ani nevysošil. 

 

  

 

Zbytky

 

 

 

První foto

 

  

 

Já jako horal

 

 

Komunikuju se světem

 

 

Výstraha pro turisty

 

 

Tlačenka k snídani, konečně pořádné jídlo!

 

 

Na Bílém kříži se kolegové potkali s bývalým spolubojovníkem z vojny

 

 

Užívám si dobrodiní civilizace!!!