OL tower

Dnes jsem se chtěl kochat přírodou a protože jsem to Berušce slíbil, odjeli jsme do OL na Flóru. Protože jsme tam byli celkem brzy, tak se mi tam skoro i líbilo. Slunečno, málo lidí, stánkaři ještě nebyli otravní, zkrátka pohoda. Jenže jak přibýval čas a slunce stoupalo k zenitu, bylo čím dál víc lidí a agresivita stánkařů narůstala. Stánků s rostlinami bylo celkem málo, ale těch s kravinami až blbostmi několikanásobně víc. A všichni mi chtěli něco prodat. Podlehnul jsem jen dvakrát a to jsem si koupil klobouk, Berušce nové vaječníky do mikrovlnky a Pánvičce jakousi dřevěnou skládačku. Vše s řádnou slevou, jak je u mně libým zvykem. Kolem jedenácté hodiny už výstaviště přestalo být průchozí, zmocnila se mně moje davová fobie a tak jsem hledal spásu v úprku. Jenže prchejte v nacpaném areálu a s chabým zrakem... A navíc jsem měl dost hlad, neboť k snídani jsem pozřel pouze čínskou polévku. Stánky na klobásy byly obležené, hospoda nervaná a tak jsem psychicky nevydržel. Obětoval jsem kochání se květinkami za mrzký žvanec. Protože mám tramvaj zadarmo, tak jsme jeli do oblíbené  asijské vývařovny. Jenže tam bylo zavřeno. Dosti jsem látěřil, by spíše sprostě nadával na poměry, které panují v OL. Takže Beruška hodila machra a vzala mně na oběd do takové té věže  kousek od vlakového nádraží. Moc se mi tam nechtělo, ale nebylo to za moje, tudíž jsem se přemohl.

To vlevo je ona budova. Není to tedy zrovna mrakodrap, ale je dosti impozantní. Beruška sem chodí občas pařit, tak se předváděla, jak to tam zná. Ta fotka z výtahu se moc nepovedla, ale na displayi je číslo 18, což označovalo nejvyšší patro budovy. Zárobeň se tam nacházela ona restaurace, kde jsem měl být pohoštěn a to za B. peníze. Třetí snímek ukazuje ono nejhořejší patro, kde jsme se nacházeli. Vevnitř se mi moc nelíbilo, byla to samá taková moderna, lidi jaksi vyfintění, ale obsluha rychlá a kvalitní, na což jsem tedy dost čuměl. A ten obídek! Dal jsem si nadívané knedlíky a to se škvarkama a uzeným, samozřejmě zelíčko a navrch osmažená cibulka. A pivínko. Jako šetrný Hanák jsem byl zvědav na cenovou relaci. A opět jsem dost čuměl- knedlíky za 73,-Kč a pivo 11°za 20,-Kč. To už se mi tam začalo i líbit!

A navíc ty výhledy! ty už byly zadarmo, tak jsem to důkladně využil. Bohužel, opar byl silný, tak jsem toho v dáli příliš neidentifikoval.  Ale i tak to stálo za to! A to jsem tam nechtěl jít!!! Tak by to mělo být zařízeno na každé rozhledně - občerstvení nahoře, mrskající se personál, to by se plnil Rozhledník jedna radost...

Takže, ačkoliv jsem víkend nestrávil v přírodě, musím uznat, že i městská turistika má cosi do sebe. Je tedy finančně náročnější, nehrozí vám rozličná nebezpečí kruté přírody, ba dokonce ani její ochránci. 

27.4.2008

A jak se tam dostanete?