Skalka

Ne vždy jde všechno podle představ a plánů. Včera bylo oproti mým plánům mimořádně hnusně, takže jsme skončili v OL v muzeu (stejně jsem tam nebyl asi 40 let). Dnes počasí vypadalo dosti slibně, ale zato jsem skrzevá artrózu moc nespal. A ráno jsem skoro nemohl chodit. Jenže jsem to nějak rozhýbal a pojal záchranný plán na výlet. Dalším zádrhelem byla Beruška. Po mém vtipném nápadu na výlet následoval vodopád lamentací jak má doma moc práce a jestli jsem se nezbláznil. Já teda těžko, neb jsem duševně dosti otrlý jedinec. Tak jsem na netu vyhledal nejbližší spojení do lázní Skalka a vyrazil. Ranní chlad vystřídalo sluníčko a bylo mi hej, až na tu artritickou kyčel. Ty necelé 3 kilometry byly děsné. Noha jaksi nefungovala a každý krok byl utrpení. Nejvíce mně deptala představa, jak za 6 týdnů odcházím se Solitérem do Beskyd. No, jestli to bude bolet ještě dál, tak nevím, nevím.  Kolem silničky kvetly třešně, tedy nějak moc brzy, ptáci řvali jako o závod, domorodci se kolem proháněli ve svých ohnilých plechovkách, zkrátka příjemné nedělní dopoledne.

A tu jsem již v oněch lázních. Kolonádu v délce cca 30 metrů jsem docela snadno obešel. Podivil jsem se, že ony léčebné prameny jsou na celý soubor mých chorob - cukrovka, průdušky, vysoký tlak, ledviny, játra.

Voda z těchto pramenů spíše nelibě páchne, nejvíce smrdí pramen Julinka. Ale je na nejvíce chorob. Další prameny jsou Svatopluk, Jan Cyril a Metoděj. Rozhodl jsem se všechny ochutnat a učinit tak něco pozitivního pro své chatrné zdraví.

Jak jsem již naznačil výše, jsem duševně otrlý dosti, ale fyzicky, zdá se, nikoli. První snímek je před a druhý po napití oněch léčivých vod. Samozřejmě jsem požité množství nepřeháněl, neb moje poslední zkušenost z Karlovy Studánky se do mně hluboko zapsala. A to jsem se preventivně vybavil onou pomůckou, která se mi zdá v posledních letech jako nejčastěji používaná v outdooru. Zážitek to byl silný, myslím chuťový, onu pomůcku jsem nakonec nevyužil. Odbylo se to jen nějakým škruntáním v břiše.

Raději jsem se odebral z kolonády do přilehlého lesoparku k jezérkům. Bylo tam nádherně, příroda v rozpuku, hmyz byl už i otravný, tak jsem jen tak lelkoval, slunil se a přemítal o věcech příštích. A ještě jsem si pohrával s myšlenkou na druhý život. Už to vím skoro jistě, pokud se tak stane, chci být tulákem bez domova. Budu bydlet v lese a na zimu půjdu do arestu. Žádné placení nájmů, telefonů, pojistek atd. Vzpomněl jsem si totiž, že mně čeká placení oněch nechutností večer přes internet a to já vždycky prokleju a propláču, až mám mokrou klávesnici.

Uznejte, že je tam moc krásně. Nedalo mi to a tak jsem se věnoval své oblíbené zábavě. To mi jde čím dál líp! Inu, trénink dělá mistry... Pak už jen cesta domů, obídek, kafíčko, šlofíček, zkrátka moc pěkný výlet.  

 13.4.2008

A jak se tam dostanete?  Nejlíp z PV - 9km, je tam cyklostezka, nebo vlakem do Čelčic a pak pěšky.