Jak jsem kupoval boty

Ač jsem spořivý, nutnost velela zakoupit nové trekové boty. Tak jsem začal obcházet obchody s obuví. Leč nikde jaksi moje požadavky nemohli naplnit. A přitom jsem je měl jen skromné - pevné, nepromokavé, nezničitelné a hlavně LEVNÉ! Uznejte sami, že jsem toho opravdu moc nepožadoval. Obchodníci na moje požadavky jen zírali a nebyli mocni slova. Mám ještě dnes jedny takové, bohužel jsou už moc rozšlápnuté, ale ony moje nároky splňovaly beze zbytku a to již před 30-ti lety. Tedy jsem nepochodil. Využil jsem dnešního deštivého dne a odjel pátrat do OL. Opět jsem neuspěl. Bloumaje jedním outdoorovým obchodem, byl jsem dotázán prodavačem čeho si žádám. Tento na rozdíl od jiných mi vysvětlil, že mé nároky jsou poněkud přemrštěné, ale jestli náhodou nechci něco jiného. Zrovna jsem stál u spacáků, tak jsem o ně projevil zájem. Prodavač briskně zareagoval a začal mi je předvádět. Nikoli vlezně, což mu slouží ke cti! Dokonce věděl co je studený šev. Probíral jsem nabídku pytlů a poslouchal konverzaci dalších zákazníků.  A hlavně jejich konzultace s prodavačem. Jednu chvíli jsem strčil hlavu mezi pytle, aby nebylo  znát jak se směju. Smích jsem maskoval kuřáckým kašlem.  Prodavač si jistě připadal jako Kristus na kříži.  Ale opravdu se snažil. Což jsem mu opět připsal k dobru.  Nakonec mně zlomil a já si spacák vybral. Stejně nějaký potřebuju a asi se mi bude za dva týdny hodit. Dokonce jsem dostal slevu na to, že neměli moji oblíbenou barvu. Další bod pro prodavače! Takže boty nemám a jak budu chodit ve spacáku to ještě nevím. Doma jsem ho vyzkoušel (viz foto) a zatím nevykazuje za ty peníze větší chyby. Jak dopíšu tento článek, tak ho důkladně otestuju. Venku je hnusně, tak mi nějaký ten šlofíček rozhodně neuškodí!

30.5.2009