Kam jsem to dal rozum - 3?

Ze třech dnů volna mi zbyl jediný. První dva jsem strávil usilovnou prací pro jeden velmi nechutný obchodní řetězec. A nejvíc mně štvalo, že to bylo v podhůří mých milovaných Beskyd! A byl jsem asi jen 1km od štramberské Trúby, kde jsem byl několikrát, ale nikdy nahoře.  Navíc  jsem půl dne čuměl na rozhlednu Bílou horu, ale ani tam jsem se nedostal. Tak mi zbyla jen neděle. Vyrazil jsem na další etapu KDT?. Všechno bylo optimisticky naladěno - počasí, dopravní spojení, chuť se projít. Jediné co bylo špatně, bylo moje tělíčko. Odmítalo se byť jen pohnout. Nějak jsem se odplížil na autobus a odjel do OL. Tam jsem přestoupil na jiný a dorazil do Dolan.

Ani nulové jízdné mně jaksi nerozpálilo. Což mně obvykle rozpaluje radostí. V 9hod jsem byl na začátku pouti. Jistě příjemný začátek, jenže hospoda zavřená. Ještěže se mnou nebyl PJ, ten by mlel pantem jako jeho děda mlýnským kolem. Tak jsem alespoň mohl v klidu pokračovat v pochodu. Tělo tedy protestovalo, ale já mu poručil!

Za rohem hospody mně čekalo překvapení - výrobna likéru Praděd. Bohužel dnes se exkurze nekonala... Zato vím že, likér nejvyšších moravských hor se dělá u nás na Hané! Jaký paradox! Ale čemu se divím, skotská whisky se dělá u nás v PV. Ještěže to nepiju, já holduju jenom irským whiskey. A to su Hanák!

Jsem u bývalého kartuziánského kláštera. Teď se tomu říká Kartouzka. Je to tam hodně zarostlé, což dříve nebývalo. Moc mně to tedy nenadchlo... Zato mně nadchlo, že jsem vydedukoval jakési zděné díry coby  záchody.  Tam bych teda kadit nechtěl. O svém správném úsudku jsem se přesvědčil na informační tabuli. Tam jsem se také dočetl, jak řeholníci dostali na budku od husitů.

Zátiší turistovo.  Tak jsem nazval tento snímek. Bohužel je pravdou, že jsem se jen plížil, nebo odpočíval a toto foto vzniklo jen náhodou. Bylo nechutné horko, klouby mně bolely "jak sviňa!", tedy nic moc zážitky. A to za pár týdnů mám jít do Orlických hor popohánět Solitéra. Ten tase bude skuhrat! Ale až do Náchodu mu nedám ani piva cucnout.

Už jsem na Sv. Kopečku u ZOO. Ještě před ZOO je nová hospoda. Celkem pěkná, lač zanechala ve mně nechutný dojem. Jda kolem, vyběhnul pingl a začal mně lákat dovnitř. Silně jsem degradoval jeho profiimage  dotazem zda je pasákem z bordelu, že mně tak láká. Byl úplně perplex a nezmohl se ani na slovo. U ZOO to nebylo o moc lepší. Hnusní stánkaři mi pořád cosi vnucovali a já nic nechtěl. Nejsem přece jejich dojná kráva.

Přes davy lidí jsem se dostal až k onomu slavnému kostelu. Ač ateista, hodlal jsem v něm nalézt klid. Jenže nenaleznul. Zrovna tam měli nějakou show. Moderátor nestál za nic a ty jejich superstar ječely jako já když stoupnu na hřebík.  Ani nevím jaký dávali kus, na muzikál to moc nevypadalo. Ještěže nechtěli vlezné!

Na kraji Olomouce jsem narazil na sousoší, kterého jsem si nikdy nepovšimnul. Ale připadalo mi symbolické k putování, které jsem prováděl. Taky jsem si pomyslel, že by to mohlo být logo KDT?. Kdyby ten anděl měl fousy, mohl by to být MK, nebo i Solitér. A ten poutník třeba já. MK, nebo S. drží tabulky s bodováním a já jen čumím na pořadí. Symbolismu bych v tom našel dost.

I ten nápis na soklu měl cosi do sebe. Jen s tím pospícháním mi to jaksi nešlo. Vrzající kyčle a kolena mně zrovna do nebeských výšin nepovznášely. Spíš jsem si nadával, že jsem včas neaplikoval Brufen a Diclofenac. A spíš než k MatCe boží jsem spěchal na nádraží. Jedinou útěchu jsem naleznul v zapálené dýmce.

Hodil jsem ještě oko na poutníka. Zkoušel jsem odhalit v jaké značce putuje, ale nic jsem nenašel. Ani na goretex to nevypadalo. Měl sice kamaše, též neznačkové, bot ovšem postrádal. Aspoň ho nic nestály a k ševci nemusel. Ještě jsem zjistil absenci batohu a navíc, což mně dojalo, neměl žádnou hůl, natož ode mně! Asi nebyli poutníci dříve tak zhýčkaní jako my. Maně si vzpomínám na loňské Beskydy - Solitér měl dokonce sebou i mýdlo!!! No, není to hýřil? Středověcí poutníci sebou neměli skoro nic. Jedno oblečení na cestu, žádný stan a spacák, ešus a vařič taky ne. Natož mýdlo! A kolik toho nachodili! Inu je jiná doba.

A jsem opět v OL na nádraží. Za pár minut mi jel vlak, takže jsem se nemusel potýkat s hnusnými bezdomovci. Včera mně jeden vytočil ve Valmezu. Já je prostě nemám rád! Nechodí do práce, chlastají a ještě by chtěli kouřit za MOJE!

Odhlédnu-li od svého dnešního fyzického stavu, tak neděle nebyla zase tak špatná. Asi bylo lepší se projít, než skuhrat na otomaně.