Kuriozita

Opět jsem zavítal do Teplic nad Bečvou. Beruška si tam užívá lázní a chtěla jít na nějaká jezírka. V lázeňské knihovně si zapůjčila letitý návod jak je navštívit. Leč onen návod byl psán tak populární formou, že jsme podle něj nemohli nic najít. Takže jsme autobusem dorazili do Valšovic. A zde jsme narazili na nějakou lesnickou stezku, která podle mně musela nutně dojít k oněm jezírkům.

To je ona stezka. Počasí bylo přímo ukázkové, chvílemi teplota na šortky. Beruška pořád spekulovala o jakési pěšině z lázeňského bedekru, chtěla zkrátka ušetřit pár metrů chůze. Tak jsme se místo toho motali lesem. Až jsem narazil na nějakou větší louži. A pak další. To už jsem si byl skoro jist, že to jsou ta jezírka. A taky byla.

Vypadalo to docela romanticky, bylo teplíčko, žádný hmyz a koupat se mi taky nechtělo. Tam se musím někdy podívat v létě.

Dál jsme postupovali po zelené značce tzv. Moravskou bránou. Na fotu Beruška překonává drsný potok s příhodným moravským názvem "Krkavec". Jen to bláto trochu vadilo.

V Mariánském údolí jsme narazili na nějaký sroubek, který zcela ztělesňuje moji vizi moderního outdoorového bydlení. Úplně jsem se viděl jeho majitelem! Žádné placení předražených energií, žádné bytové úpravy, jenom klid. Zde bych se mohl zcela věnovat svým filosofickým úvahám, pití piva, kouření dýmky a výrobě štoků. Bohužel je to jen sen...

Už jsme v cíli dnešního pochodu - nádraží Teplice nad Bečvou. Potkal jsem zde známého z PV, který se v lázních též léčí, tak jsme zašli na pivo. Ale ještě před tím jsem konečně vyfotil turistickou kuriozitu. Turistické značení prochází nádražní budovou a podchodem k druhému nástupišti. Minule jsem to jaksi špatně vyfotil, předminule jsem na to zapomněl, takže až nyní se můžete pokochat onou kuriozitou. Staří kliknout na foto s nádražím.

Pak už jen následoval nudný odjezd domů.

14.11.2009