|
Pátrání
Nevydařená a deštivá sobota, nepřející mým plánům, byla nahrazena nedělí, věštící zdar mým plánům. A ty plány, které jsem zrealizoval, překonaly mé očekávání! Tak jsme tedy s Beruškou nasedli do našeho pátracího vozidla a vzali to na západ. Bylo tak akorát na déšť, ale překonali jsme hory a tam se to zlepšilo.
Projížděli jsme kolem vysílače Kojál, který je třetí nejvyšší stavbou ČR - 339,5m. Viděl jsem ho mnohokrát, ale málokdy tak jako dnes. Vrcholek byl v mracích a chvílemi z nich vykukoval a to v krátkých intervalech. Opravdu to stálo za to. Jenže pátrání nečekalo.
Dojeli jsme do Křtin. Nikoli k modlení. Již delší dobu se mi dostávají informace, že v kostele jsou nějaké tajemné síly, které znemožňují fotografování a omezují signál GSM. Záhada jako stvořená pro mně! Vyzbrojen příslušnou technikou, vniknul jsem do kostela a začal zkoumat. Všechno fungovalo jak má. Křižoval jsem kostel a fotil a měřil signál telefonu. Žádná anomálie.
Zde jsou pádné důkazy, že tajemné síly nejsou! A tolik jsem se na ně těšil... Zdá se, že to zase budou nějaké triky kléru, jak zvýšit návštěvnost a tok peněz do kasičky. Dokonce se mi zdálo, že tam probíhala nějaká modlící show ze záznamu. Farář cosi kutil v zákristii a přitom z reproduktoru bylo slyšet promluvu k věřícím. A dokonce tam byl ochod s oplatkami a čajíčky, tedy přímo v kostele. To už Kristus pranýřoval jako zlo. Nějak mu to nevyšlo, kšeftuje se vesele dál.
Jak jsem tak procházel kostelem, pátraje po nějakých pikantnostech, narazil jsem na sochu sv. Tadeáše. Nevím kdo to byl a čím proslul, ale asi to byl nějaký bijec, nebo kostelní vyhazovač. Soudím dle jeho perfektního obušku. Takový ve sbírce ještě nemám. a Vespod pod sochou děkovná tabulka. Ta mně dojala. Už v dřevních dobách křesťanství bylo asi násilí nejpádnějším argumentem. A abych nevyšel ze cviku, tak jsem si zasošil. Zase ti byla ta nepravděpodobná barokní pozice, ve které mé opotřebované klouby jen praštěly. Ale celkem se mi zadařilo.
Trýznivý hlad jsem zašli ukojit do hospody U Fárlíků (doporučuji!). U řízku a guláše jsem si dával pověsti o kostele do nějakých souvislostí. Zeptal jsem se na to restauratéra. Ten o tom nic neslyšel, ale zato měl klíče od kostnice. Tak to jsem beze zbytku využil. Restauratér měl na klíčích od hospody i klíče od kostnice, tak nás tam vzal. Zaníceně vyprávěl o historii hrobky, ve které se to nachází. A hlavně se pyšnil pěti lebkami, které jsou popsané dřevěným uhlím smíchaném s hovězím lojem. Prý jde o jediné lebky takto označené v zaalpských zemích (míněno směrem od Říma). A teď ZLATÝ HŘEB - snad by mohlo jít o hlavy popravených českých pánů z roku 1621! Tak teď jsem byl per plex i já. Následovala diskuze o této možnosti. Nevím na kolik je to pravděpodobné, ale neznělo to vůbec nevěrohodně. Prý se ví kde jsou těla pánů pohřbena, ale leží tam bez hlav. Tak na tom by něco mohlo být! Ostatní lebky jsou ze zrušeného kostelního hřbitova a asi bez nějakých zajímavostí.
Kostnice je celkem nová, zachovalá. Navíc moderně zpracovaná kasička má své genius loci. Taky jsem přispěl a nestačil jsem se divit své štědrosti - vrazil jsem tam DVACKU! Ale stálo mi to za to. Takže sem návštěvu doporučuji všem! A nechoďte za farářem, ten s tím dělá drahoty a běžte za majitelem hospody U Fárlíků.
Následovala další etapa dnešní výpravy, přesun na Holštejn. Za Jedovnicí jsem spatřil úkaz, který se mi snad jen zdál! Viděl jsem jasné a zřetelné A na obloze. Na Boha nevěřím, takže nemohlo jít o nadpřirozený zásah. Že bych byl zase až tak slavný a bylo to v rámci nějakých mých oslav? To už bylo příhodnější vysvětlení a taky se mi víc líbilo. Ufologové mi mohou jen závidět, oni lepší důkaz pro své bláboly nemají. Komu se to nezdá, pošlu mu originál fotku, ze které vyčte všechny údaje nezpracovaného záznamu.
Jeskyně Lidomorna pod zříceninou hradu Holštejna. Párkrát jsem tam spal, ale je tam hrozná kosa mokro. Jinak dle pověsti byla zazděna sloužila jako hladomorna. Odsouzence tam házeli shora. Údajně se tam našly čtyři žebřiňáky kostí. Vedle je Stará rasovna, původní propadání Bílé vody do podzemí. V podzemí se potok spojoval s Punkvou. Ona Punkva se zanořuje do podzemí ve Sloupu, dříve se jmenovala Luha a předtím zase Punkva. Geografové v tom mají bordel. Po deštích to tam bylo jako namydlené a i mojé nové trekovky jetdily jako brusle na ledě.
Nová rasovna - dnešní propadání potoka Bílá voda. Po mnoha letech jsem tam viděl i vodu. Dříve se to propadalo o pár desítek metrů dřív a tak jako dnes to vypadalo jen při jarních táních. Naposledy jsem byl tam dole asi před 18-ti lety. Zato dnes bych tam nešl ani za nic. Zkuste si na obrázek kliknout, uvidíte to v reálu.
Na další akci už nezbyl čas a byl jsem odvolán do práce. Ale přesto jsem byl s dnešní výpravou mimořádně spokojen.
P.S. Postřeh Staryho Pimpy z návštěvní knihy:
Josef,
k těm lebkám - trošku jsem se o ně zajímal, byť na vlastní oči neviděl -
byl jsem vždy příliš otrhaný, když jsem se pohyboval okolo pro návštěvu
tohoto barokního skvostu. Ale:kostel byl postaven v letech 1718-1750 na
pozůstatcích dvou dřívějších kostelů a kosti pocházejí ze hřbitova kolem
českého kostela. Byla vybudována i kostnice, ale v souvislosti s nástupem
platnosti josefinského zákazu pohřbívání v kostelech byly tyto uloženy do
krypty pod věží, kde je v roce 1991 našli brněnští speleologové. Koster
bylo asi 1000, z toho 12 pomalovaných lebek. Takže, problém první- od roku
1621 uplynulo opravdu dost let.
8.8..2010
|
