Jelení vrch

Rád bádám v oblasti turistiky a těžce nesu, když něco nevím. A když něco nevím a nevím o tom, tak mně to netrýzní. Můj, zatím nejmenovaný,  geografický poradce mi sdělil něco, co jsem nevěděl a ani netušil. O to větší byla moje badatelská trýzeň! Zákeřná choroba oddálila moje pátrání, další oddálení jsem nemohl připustit. Jen se mi trochu ulevilo, začal jsem pátrat. Internet, mapy, telefonáty - tak to začalo. Měl jsem jen název a výškový bod. Tedy pro začátek nic moc. A navíc onen poradcův oznam mně dosti konsternoval. Nikdo v mém okolí o tom nic nevěděl, ba ani netušil. Jenže to bych nebyl JÁ, kosířský horal, explorer, bórák etecera, etecera. Teď už to mohu prozradit - existuje Prostějovská pahorkatina s nejvyšším vrcholem v nebetyčné výšce 245m n. m.. A ten vrchol se jmenuje Jelení vrch. Vzhůru k výšinám, to bylo moje pátrací heslo, i když jsem si chůzi do kopce striktně zakázal. Jenže nemohl jsem takové geografické výzvě odolat!   

V sobotu dopoledne jsme vyrazili v pátracím týmu Fox Alp a Dana Alpenstoková příměstským busem, který směřoval do oněch kýžených hor. Bus jenom mrčel, když v pálícím vedru překonával kruté převýšení. Alpy hadra. Nějak jsme dojeli do cílové stanice, téměř na hranicích Barbarika. Již jsem se kdysi zmiňoval, že jsme nejen horalé, ale i hraničáři. Bezmračná obloha slibovala výheň a přejetá a vysušená užovka taky nebyla dobrou předzvěstí.

Horské džungli se v tomto počasí mimořádně dařilo. Encefalitická klíšťata nás měly za vítanou změnu v jídelníčku. Příliš se jim nedivím, okusovat horskou zvěř časem omrzí. Vrcholová náhorní planina byla zarostlá travinami, ta jsme se tím museli nějak probít. Ale bez mačety to moc dobře nešlo. Netušil jsem, že by jí bylo potřeba v relativně kultivované krajině. Ale opravdu to bylo jen relativní. Maje vrchol na dosah neváhal jsem a vlastním tělem se probil až k vrcholu. Následovala konzultace s mapou, vrcholová fota, zkrátka vše co patří k úspěšnému výstupu na mysteriózní vrchol.

Zde je patrna moje radost z povedené akce!

Statistické údaje:

Jelení vrch v Prostějovské pahorkatině byl dobyt týmem Fox Alp a Dana Alpenstocková dne 4.6.2001 v 11.37hod LSEČ alpským stylem bez pomoci lan a kyslíkových přístrojů.

Čest a sláva dobyvatelům!

Ještě následovala nějaká vrcholová fota a pak cesta zpět. Spustili jsme se z vrcholu do podhůří Prostějovské pahorkatiny rozpálené sluncem. Ona změna řídkého vzduchu za rozpálené peklo nebyla nijak příjemná. Cestou jsme narazili na stopy jízdní pohraniční hlídky. Ta by měla hlavně dohlížet na africké běžence  a hlavně na pašeráky asijského zboží. Jenže bez plotů to asi není snadné, neboť jsem ve městě viděl černocha a Asiaty s novým zbožím.

Výprava tedy byla úspěšná, otázkou ale zůstává jestli poradcovy údaje byly absolutní a nezpochybnitelné. Jestli ne, tak onomu nejmenovanému poradci  zlámu berle tak, že si další bude muset půjčit ode mně, aby vůbec dojel v září do Valečova!

Napochodováno: 8km

4.6.2011