Přechod VK - Skalka ohrožena

Vysvětlení úvodem: VK je samozřejmě Velký Kosíř, Skalka je chata v Beskydách, kde bych měl být za dva týdny. Ale budu tam?

PJ měl tuto sobotu nějaké majetkové jednání, tak jsem vyrazil do přírody sám. Chtěl jsem si v našem okolí doladit nějaké geografické podrobnosti. Jenže dopravní dostupnost čím dál horší, tak jsem si chtěl projít moji oblíbenou trasu. Venku dosti foukalo, ale to byla jediná vada počasí.

Cesta na nádraží uběhla rychle. Asi je ro tím, že jsem se přestěhoval cca 200m k němu blíž. Litinová tabulka s nadmořskou výškou je pravděpodobně z Rakouska-Uherska. Onen údaj platí k té plošce, kde mám prst. Musím si vzít někdy metr a změřit kolik je to k povrchu perónu.  A napadla mně hádanka pro čtenáře : Jaký je výškový rozdíl mezi tímto bodem a vrcholem Velkého Kosíře? Jde mi o přesný údaj alespoň s desetinnou čárkou. To je něco pro posměváčky, budou zase blábolit jako naše nechutná vláda?

Cesta vlakem byla krátká. Dojel jsem do Náměště na Hané, nasadil sluchátka, zapnul rádio v mobilu a očekával pád oné nechutné vlády. Zámek nad obcí už byl otevřený, návštěvníci žádní a já už jsem tam kdysi byl. Mají tam jen kočáry olomouckého arcibiskupa, který pro větší slávu boží neudělal krok pěšky. Ne tak já, mně těch kroků čekalo dnes mnoho. A pohříchu ani ne pro moji slávu. Pravdou je, že jsem se plížil a to do KOPCE asi tři kilometry. Bylo to nechutné, ba až odporné! JÁ na tu Skalku asi nepojedu, tam je to samý KOPEC a kdoví , zda alespoň podlaha u nich v hospodě je rovná. V rádiu pořád nic, strany se všelijak vyzývali k odstoupení, žádné demise a tak mi jen kazili pěkné sobotní dopoledne. U keltského menhiru už mně všechno bolelo, jaksi ta fyzická práce s turistikou nejde dohromady.  Ani z menhiru jsem žádnou energii nenačerpal, bufet tam nebyl, tak jsem akorát snědl horalku. Ne tedy nějakou domorodkyni, ale tu balenou z obchodu. Horalky si nosím sebou na výlety, aby mi neustále připomínali v krušných chvílích, že su Kosiřské horal. Ale dnes mi to nijak nepomáhalo.  Při pohledu na vzdálenostní údaje jsem byl mrákotách. Ještě 6km na vrchol VK se mi zdálo dost moc. Jenže z těchto končin se nedá nijak odjet, tak jsem musel, nepříliš nadšen, pokračovat po svých. 

Cestou jsem obdivoval kvetoucí přírodu. Samozřejmě nejvíc můj oblíbený keř - trnku. Z té dělám hole a kořalku. V Ludéřově jsem narazil na zavřenou hospodu, takže žádné občerstvení. A navíc ten název, přemýšlel jsem, která členka KSTS by to tady mohla vlastnit. Napadaly mně různé možnosti, pro jistotu jsem nic z nich nevyloučil. Za těchto úvah jsem se dostal k úpatí VK. A zase do KOPCE. A zase myšlenka na Skalku. A v rádiu taky nic. Chmury do mně lezly jako do DžaPy pivo. Ani pohled na hospodaření v lesích nebyl povzbudivý.  Na vrcholu to nebylo o moc lepší, je čím dál holejší. Pamatuju si vrchol v křovinách a malých stromcích, taky si ho pamatuju obklopen obřími stromy, tak teď si ho budu pamatovat jako lysinu. Jestli to nebude tím, že už něco pamatuju. Uvařil jsem si kafíčko na novém typu lihovárku mé konstrukce. To mi chutnalo a představa, že půjdu 4km Z kopce byla úžasná.  Nacházel jsem se v horách, takže okamžik přesunu směrem dolů musel zákonitě přijít. Chtěl jsem jít cestou, kterou jsem šel naposledy před 40 lety. Tady paměť vynechávala, nic jsem nepoznával, dokonce tam byla cyklostezka. No fuj! JÁ ty upocené kašpárky v barevných hadřících vůbec nemusím. Ale zase na druhou stranu pohled na funícího cyklistu, deroucího se do kopce není špatný. JÁ přitom svižně kráčím dolů, lehce poťukávám holí a v ústech třímám vonnou cigaretku. Asi to cyklistům vadí, jenže JÁ jsem demokrat, tak jim v jejich úsilí nebráním.  Došel jsem do Slatinek asi o hodinu dříve, hospoda zavřená, tak jsem se vydal do Kaple. Tam jsem byl taky nějak rychle. Tak dál pochod do Čelechovic. Do odjezdu vlaku pořád moc času, tak jsem skončil ve Smržicích v hospodě. Tam jsem jsem s domorodci probíral politiku a místní poměry.  A ten poslední kilometr na vlak se mi už opravdu nechtělo jít. Byl jsem nějaký uondaný. Navíc jsem sebou neměl PJ-e, tak jsem spílal jenom MĚ a to už nebylo za celý den zábavné. Příště si ho podám tak, že bude brečet!

Napochodováno: 21km

9.4.2011

---------------

P.S. Tož DžaPa to uhodl, přes mobil po mně chtěl abych zdůraznil jeho" geografocké ostroftip".  To bohužel nemohu... Pro ostatní to nechávám zatím otevřené.

P.P.S. Konec hádání, je to 216,7m