Punkva

 

Sv. Václav, pro mně nepříliš zajímavý světec a patron České země. Nevím jestli je to ten, co ho zakalili u nás na Hané, bylo jich jaksi víc, ale spojuju si ho se státním svátkem. I ten svátek je mi ukradený, ale zase je dle zákona placené volno. A dokonce jsem ho měl, neb se v práci dodavatelé nestrhli, takže zbyl čas na výlet. Vyrazil jsem s kolegou do terénu. On není žádný turista, ale já to do něho dostanu!

 

 

                         

 

  

 

Protože jsem kolegu na výlet pozval, hradil jsem cestovní náklady, tedy za MOJE! Ale ve svátek to mám ZADARMO, tak jsem si to mohl dovolit. Z Protivanova jsme vyrazili na Skalky. Cestou jsme pozorovali kdeco. Dorazili jsme k meteorologickému radaru. Je jakýsi automatický, tedy bezobslužný, tak jsme neměli koho ukecat, aby nás pustil dovnitř. Škoda, mohli jsme být zase o něco chytřejší. Netušil jsem jaký je kolega pózovací úchyl. V lese jsme skolili bukový stromek, ze kterého si chce urobit turistickou hůl, proto se o ni všude opírá. Dokonce jsem ho zavedl na nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny - Skalky. To už si liboval! Navíc jsem mu uvařil na lihovárku kafíčko a to ani nedržkoval, že nemám cukříček a smetánku. On je navíc i mlsoun, tak dostal ode mně horalku, aby si dojem z hor umocnil. Ona horalka tedy nebyla  žádná lepá domorodkyně, ale ona cukrovinka podobná tatrance.

 

  

 

                                  

 

Pak došlo na gró naší výpravy. Šli jsme navštívit pramen Punkvy. Ale už tabulky byly nějaké pochybné, údaje zmatené a pramen byl jinde než v mapách. Kolega pobíhal po lese jak dr. Holub po Africe. Zmocnila se ho badatelská vášeň. Jenže tam bylo několik koryt. U jednoho dokonce tabulka oznamující, že zde je pramen Punkvy. Domnívám se , že šlo zase o fabulaci autorů přiblblého TV seriálu. Podle mapy jsme byli jen u studánky, nikoli u pramene. Kolega byl spokojen, já ne. Stejně nechápu ani změnu názvu toku. Punkva se to už jednou jmenovalo, pak to byla Luha a teď zase Punkva. Výprava se chýlila ke konci a následoval přesun zpět do Protivanova. K mému údivu kolega namáčel hůl do vody a mumlal cosi jako "že potřebuje smočit kolék". Za mlada jsem si pod tímto prohlášením představoval cosi jiného. Ale asi si chtěl smýt hlínu z hole.

 

Závěr byl božkové - v hospodě jsme si dali gulášek a pivínko. Pěkná třešnička na dortu, což?

 

Napochodováno 12km

 

 

28.9.2011