Mám tam vůbec jet?

Zase se blíží sraz KSTS. Již devátý. Pěvně rozhodnut jej navštívit, bojoval jsem v práci o volno. Těch argumentů, co jsem snesl, dokonce jsem vybojoval den navíc. V Sedmihorkách jsem si zajistil o jednu noc více. Doma bojujeme s elektrickými rozvody, ale snad to taky bude v pořádku. Takže nezbývá než balit kufry. Chtěl jsem si to nechat na víkend, abych jako obvykle něco nenechal doma. Dokonce mám předběžně stanoveno co navštívit. V pátek večer jsem něco chystal do práce na PC (několik hodin) a pak mně už nenadchnul ani jakýsi pažofilm. V očekávání srazu jsem jen tak mrknul do fotoarchívu na setkání minulá. Chtěl jsem se nějak motivovat a případně příjemně naladit. Ale dosti mně zarazily ony záběry, které jsem po léta činil. Ono to začalo byt podivné, když jsem pootvíral všechna setkání. A najednou se něco začalo řadit a seskupovat. Posuďte sami!

Na mnoha snímcích tam členové KSTS jedí. Ba co dím, přímo žerou! A někteří již v rozpuku mládí jsou tím žrádlem deformovaní.Tak jsem si žrací turistiku opravdu nepředstavoval... Měla to výt kulturně-poznávací činnost a navíc kultivovaná, za kterou bychom se neměli v rámci EU stydět. A jak to dopadlo? Hrůzně! Jsem dosti otřesen tím, kam sklouzla moje misionářská činnost. Úmysl jsem měl dobrý, ale jak vidno, je to o lidech. Komu není rady, tomu není pomoci.

Nebo další příklady. Připadalo mi to až morbidní, úchylné a nevím co ještě. Vím, že genetika má své zákonitosti, ale proč to platí podivnými směry. Jestli platí ono přísloví o jablku padajícím blízko stromu, tak se má Brno v nejbližší době na co těšit. Už se třesu na ty titulky v Rovnosti - "Tajemný násilník opět udeřil!", nebo "Je Brno ovládáno  deviantem?". Necháme se překvapit, ale jste mi svědky, že jsem to avizoval včas. A tak Jako můj oblíbenec Pontius Pilatus si i já myju ruce.

Dalšími a dalšími snímky jsem byl dosti zaskočen. Kam to vlastně chci jet? Bylo řečeno, že jedem do Sedmihorek, ale není to omyl? Nejsou to Bohnice? Důstojný bankovní úředník s čímsi na hlavě (snad adaptace na jednorožce), bývalý armádní důstojník s vyšší šarží se projevuje ve stáří jako exhibicionista (muselo to být u něj latentní a asi i genetické, chudák Ogar), nebo mladý zoofil! Ten to dotáhnul dokonce na starostu nějaké obcičky (no, tam to musí vypadat). Přímo sem pasuje Hamletův výrok - Vymknuta z kloubů, doba šílí. Je to děsivé, trefné, ba i adresné, ale, bohužel, smutně pravdivé. Ve svém rozhodnutí navštívit ono setkání jsem již značně zviklán. A to jsem ani už nehledal fota z alkoholové euforizace. Asi zůstanu doma, nebo pojedu za vnoučaty.

P.S. Pžeceda mi poslal jakýsi mail s mými fotografiemi, které jsem ochoten zveřejnit - viz:

10.9.2011