Frýdštejn

Ve čtvrtek ráno jsem se těšil na sever českého ráje. Už jsem tam byl, ale rád bych si to zopakoval. Takže plán byl nísledujécé - Frýdštejn, Besedice, Rotštejn. Případně Turnov muzeum.

Hned po ránu jsem byl na další mrtvici. Cesta už nevedla tam jako kdysi a nikdo se neobtěžoval mi to oznámit. Takže lehké bloudění, které skončilo i přes Beruščiny protesty v pivovaru Hrubý Rohozec. Tam se mi dostalo nejen poučení o další cestě, ale i lehkého občerstvení hned po ránu. Příjemně naladěn jsem absolvoval další cestu. Výstup na Pantheon v Malé Skále byl striktně odmítnut, tak tedy směr Frýdštejn. Opět jsem bojoval s pamětí, ale jako obvykle jsem vyhrál. Kustodka mi tvrdila různé věci, ale já byl neoblomný. Bohužel, jak se posléze ukázalo, zase jsme měl pravdu. Sice jsme hrad zrovna nepoznával, ale pak mi došlo, že okolní les byl vymýcen, proto ta moje počáteční nejistota. Předtím se mi líbil víc, bylo to zarostlé zpustlé, jako hnízdo loupežníků.

Celý hrad jsem prolezl, běhal jsem po schodech jako mladík hrozně se mi tam líbilo. Ale nejlepší to bylo v konírně. Úplně jsem tam viděl setkání KSTS. Jen doprava sponzorského piva by byla obtížnější, ale jak známo, překážky se mají překonávat! Véhledy taky stály za to a navíc tam byla výstavka zvětšených starých pohlednic. Tak jsem si zabádal a hledal místa odkud byl hrad focen. Skromně přiznávám, že jsem byl opět dosti úspěšný.

Besedické skály - sem jsem se těšil moc. V Besedicích jsem už byl, ve skalách nikoli. Moc jsem o nich kromě jejich existence nevěděl, o to víc jsem byl jimi překvapen. Skalní město úplně božkové. Není to tam příliš velké, ani ohromující. Je to takové kompaktní. Dost mně to tam zaujalo, prolézal jsem kdejakou škvíru do které jsem se vsoukal. Tady bych chtěl někdy přenocovat, mohlo by to být mysteriózní, bubucké a tak.

Navečer jsme dojeli znovu do kempu. Rotštejn jsme neabsolvovali, protože byl zavřený, muzeum taky, protože to bylo zamítnuto. Takže nuda v kempu. jenže se objevili Le Lu a začal rachot. Lu se pyšnil jakýmsi Tatranským čajem. Což o to, byl dost dobrý, ale Lu-a jsem jaksi nepoznával. Zkuste najet myší do obrázku a zase ven z obrázku, uvidíte jak se Lu občerstvoval. A zkuste to víckrát a rychle. Takový to tam mělo spád! Mé abstinentské nitro se otřásalo! A navíc Pastelka s Guliverem Lu-ovi zdatně sekundovali. Ale ještě nás čekali dva dny, tak jsme brzo ulehli.

15.9.2011