Ogarův dějepis - Aš

Tak vidíš, Ogare. jsme zase spolu. Tentokrát ne virtuálně, jako onehdá v Chebu, ale tak říkajíc in natura, nebo se to říká nějak jinak? Ale co, řekneme si spolu s klasikem, jak to napsal v tom slavném cajdáku:"Co po jménu, kdyby růži stokrát zvali jinak, bude vonět stejně!"

No, já teda nevím jak komu, na kytičky jsem nikdy nebyl, kedluben je kedluben a taková čerstvá cibulka na chlebě se sádlem - hmm, to je ti taková dobrota... Cože? Jo, já kecám a zatím jsme se nehli. Tak sebou nemel,ať tě bábí může pořádně ustrojit, ono zimní výprava si žádá svoje a počítej s tím, že dnes žádné rozmazlování nebude! Řečeno s jiným klasikem /jak já se těším, až spolu budeme objevovat Řásnovku, Stínadla, Bobří řeku/ takže řečeno s oním klasikem - tato výprava potřebuje statečné a silné! Jo, já vím, silný jsi dost, vždyť jsi zbaštil dva koláče, takže můžeme vyrazit kam? Ano, správně, vememe to cestou necestou a hlavně lesem k rozhledně. Cože je to rozhledna? Dočkej času jako husa klasu. Uvidíš.

Ty, Ogare, ne, že bych někam spěchal, ale brzy si budeme moci říct - venku se tmí a my se plácáme pomalu na jednom místě. Já vím, stavění huhuláků a házení koulí se ti líbí, ona i babička jak vidno tě v tom podporuje, ale mám takový dojem, že cílem byla rozhledna. Tak se chyť sáněk a přidáme do kroku.

Tak, jsme tady. Pěkně se posaď na sáňky, babi může s tebou a já ti povím něco o té naší výhledně. Vidíš jak je vysoká? Kdyby ti něco říkala čísla, tak bych ti vtloukal do hlavy základní údaje - že je vysoká 34 m, je stará více než 100 let - postavena byla v roce 1904, hele ty lumpe, té poznámky babičky si nevšímej, skutečně stavbu rozhledny nepamatuji, je v nadmořské výšce 758 m, a má 122 schodů. Jo, o rozhledně mluvím, ne o babičce. Ale ty schody nepošlapem, nemáme od rozhledny klíče. Proč? No, ony bývaly v této restauraci, tady u rozhledny, ano, v budově co je tak ohořelá. Před měsícem tady řádil červený kohout, pár dnů před otevřením novým nájemcem. Ale to tady na divokém západě není nic nového, zeptej se tety Romany, ta chodí do "Klubíčka", to je takový podnik pro mladé, no a to Klubíčko vyhořelo za poslední rok třikrát. Zvláštní náhoda, viď? Ale zpátky k rozhledně- nebudu tě unavovat čísly a dalšími údaji, ty si můžeš najít, až budeš počítačově gramotný, na http://rozhledny.webzdarma.cz/hajas.htm. A o Klubíčku a požárech na http://karlovarsky.denik.cz/pozary/kvk-as-klubicko-treti-pozar-20081022.html

Přednáška o historii rozhledny

Tak, a jsme zpátky ve městě. Vidíš ten pomník? Pomník, ne veverku! Tak ten obelisk je na počest jednoho z našich presidentů. Ten totiž tady nedaleko, přes palouček, který je pojmenován jeho jménem, utíkal před zatčením rakousko-uherskou policií. Bylo to přesně 1.9.1915. Jak to vím tak přesně? No, ono je to tady na pomníku napsané. Víš, v té době byl Beneš členem tzv.“Mafie“, to byl český výbor odboje proti R-U monarchii, naplno pracoval po vypuknutí první světové války, no a Beneš zajišťoval spojení s TGM, který byl v té době ve Švýcarsku. Ale policie mu začala jít po krku, a tak mu nezbylo než emigrovat. A pěkně tajně a po svých. Cože? Jestli mi taky policie jde po krku, když nejraději chodím sám a po svých? Jako jsem tě neslyšel, ju?

Ale abych se vrátil k věci, tedy k Eduardu Beneši, či Benešovi? Vidíš, ty kluku jeden nezdárná, jak jsi mě rozhodil? No, zkrátka  a tak všelijak, přechod do Němec se podařil. A na oslavu této věci byl odhalen v roce 1947 tento pomník. Pak se ztratil, ne Beneš, pomník, po roce 1990 byl nalezen a nyní stojí před školou, kam chodili tvoji strejdové. A víš co je zajímavé? Když se ptali tehdejšího starosty Aše, proč se nezúčastnil znovuodhalení pomníku, tak ten muž pravil: „Ono by se to mým německým přátelům nelíbilo!“ Kdo že byl tím starostou? Podívej se na radnici, starostuje dodnes.

Pomník E. Beneše.

A teď si představ, že v době, kdy byl onen prezident na hradě, tak sváděl politické boje s dalším ašským občanem. Vidíš tam ten dům s balkónem? Tak tam sklízel ovace jistý učitel tělocviku, syn německého otce a české matky,zakladatel turnerského hnutí, což bylo německé tělovýchovné hnutí s nacionálním podtextem. Od roku 1925 pracoval jako učitel tělocviku v Aši, kde se potkal s dcerou kavárníka Emmou Luisou  Geyerovou. O rok později se s ní oženil. Postupně se stal mezi sudetskými Němci známou a populární osobností a v roce 1928 zřídil v Aši turnerskou školu. Jako vůdce SPD se podílel, či spíše byl iniciátorem rozbití republiky. Ale tím ti hlavu zatěžovat nebudu, to by bylo na delší debatu. Ono dnes sílí v určitých kruzích snaha vidět v KH oběť, ne viníka. Proto by si jeho činnost ve třicátých letech minulého století zasloužila samostatný článek, ale ten by nebyl vhodný do občasníku pana Alpenstocka. Kdo že to je ten pán Alpenstock? No přeci ten pán, co balil ve Staré Boleslavi Pánvičku do spacáku.

/Z kroniky města Aše: Am 5.5.1938,dem Vorabend de 40.geburtages Konrad Henleins - jo, pardon, znovu:

5.5.1938 v předvečer 40.narozenin Konrada Henleina oblékla Aš znovu slavnostní háv. Výzdoba průčelí domů se zelení jedlí, praporky a prapory překonala slavnostní výzdobu 1.máje. Továrny  a obchody zavřely již v 18 hod. Se setměním vzplanuly na průčelích domů stovky světel. 5 zvláštních vlaků a nespočet automobilů dovezlo přívržence Konrada  Henleina z celého Chebska. 2080 cvičenců a cvičenek se jednotně zúčastnilo slavnostního průvodu. Defilé 21000 lidí k obydlí Konráda henleina v janáčkově ulici trvalo déle než hodinu: od 9:20 do 10:45 hod. Závěr průvodu tvořila setnina motocyklistů. ˇÚčastníci průvodu zdravili ulice hustě lemované davy hlasitým voláním „Sieg Heil“./

Vila K. Henleina

Tak, poslouchej ty ogařisko, já si myslím, že pro dnešek by to stačilo. Začínáš si mnout ouško, což je neklamným znamením, že by ses nejraději viděl v postýlce. Takže- pro dnešek máš utrum. Vracíme se domů. Tečka. Na tvé námitky neberu zřetel. Jdem. Teda já jdu, ty se vezeš.

 P.S. Můžete mě podezřívat, že si vymýšlím. Ale v době, kdy jsem si doplňoval informace o Henleinovi, ne že bych je všechny v tomto článku použil, ale abych nebyl za vola při případném dotazu, tak v té době způsobil dopravní nehodu, kdy poškozenou byla moje rodina, jistý obyvatel německého Rehau. Jmenuje se Geyer. Fakt. Nevymýšlím si, takovou náhodu bych si ani vymyslet nedokázal. Život tropí hlouposti. Mohu dokázat protokolem o dopravní nehodě.

 mapa s vyznačením Benešova paloučku